Počet případů domácího násilí v Praze neklesá, množí se případy opakovaného vykázání

„Nastavený systém mezi jednotlivými orgány, které tuto problematiku řeší, funguje na výborné úrovni, a proto se daří domácí násilí v takové míře odhalovat. Na Intervenční centrum se obrací stále více lidí, jenom za letošní rok se stalo jeho klienty 308 osob, z toho 275 žen, 36 mužů a 7 nezletilých dětí od 16 do 18 let.

Právě děti jsou svědky ve většině odhalených případů domácího násilí, jenom za letošní půlrok to bylo 87 nezletilých, kteří si často nesou své trauma do dospělosti,“ uvádí radní hl. m. Prahy pro sociální oblast Daniel Hodek.

Ze statistik odhaleného domácího násilí v posledních pěti letech vyplývá, že se vykazování ze společného obydlí dopouštějí agresivní osoby opakovaně. Celkem bylo zaznamenáno 146 případů, což tvoří z celkového počtu vykázání v Praze téměř 14 procent.

„Ročně se pohybuje tento počet opakovaného vykázání okolo 26 případů. Většinou se jedná o společné domácnosti, kde žijí děti a ohrožené ženy doufají, že po prvním vykázání manželé či partneři pochopí, čeho se dopouštěli na svých protějšcích a změní se. Většinou se ale ohrožené ženy zklamou,“ upřesňuje radní Hodek.

Podobný případ v poslední době řešili zaměstnanci Intervenčního centra Praha, které je součástí Centra sociálních služeb Praha. Obrátila se na ně žena, jež s manželem žije jedenáct let, a vychovávají spolu devítiletého syna. Jejich problémy nastaly přibližně před pěti lety, kdy manžel přišel o práci, a veškerá tíha zajištění rodiny zůstala na klientce. Manžel se chvíli pokoušel sehnat nové zaměstnání, ale po krátké době rezignoval a zůstal doma. 

„Nejdříve v rodině docházelo k hádkám, manžel klientce vyčítal, že je málo doma, že se nestará o domácnost, je stále v práci nebo na brigádě. Klientka se snažila s manželem domluvit a co nejvíce vyjít vstříc jeho požadavkům, situace se ale nelepšila,“ popisuje příběh klientky vedoucí Intervenčního centra Praha Zuzana Chomová.

Podle ní začalo docházet k tomu, že manžel denně poté, co se vrátila z práce, na ní čekal, nadával jí, obviňoval z nezájmu o rodinu. „Postupně začal pít a pod vlivem alkoholu byl ještě agresivnější a začal klientku napadat i fyzicky – fackoval ji, strkal do ní, shazoval ji na zem. Ona se snažila situaci řešit, nabízela možnost partnerské poradny, jeho chování připisovala frustraci. Manžel ale jakékoliv řešení odmítal. Poté, co ji při jednom napadení začal škrtit, přivolala policii. Policisté po vyhodnocení situace manžela vykázali,“ říká vedoucí Chomová.

Klientce bylo při osobní schůzce poskytnuto sociální a právní poradenství a nabídnuta pomoc psychologa, další kroky ale podniknout vůči manželovi nechtěla. „Byla přesvědčená, že vykázání je pro manžela výstrahou a nad svým chováním se zamyslí. Nechtěla situaci řešit rozchodem. Další soužití s manželem ale podmínila tím, že podstoupí protialkoholní léčbu a začnou chodit na párovou terapii. Manžel přislíbil spolupráci a po skončení desetidenního vykázání se vrátil domů,“ uvádí  Chomová.

Klientka věřila, že jejich situace se zlepší, domluvila schůzku v manželské poradně a manžel slíbil, že se objedná k odborníkovi na alkoholové závislosti. K tomu ale nedošlo. „Manžel veškerou odbornou pomoc odmítl a po pár týdnech, kdy v rodině vládl klid, se zase jeho chování začalo zhoršovat. Opět začal pít, obviňovat ji a napadat. Při posledním útoku jí vyrazil zub a zlomil nos. Klientka se opět obrátila na Intervenční centrum, které jí doporučilo kontaktovat policii,“ říká dále Chomová. Po prošetření situace policisté přistoupili k druhému vykázání.

„Tentokrát již byla klientka rozhodnuta vztah ukončit. Ověřila si, že ani veškerá její snaha o vyřešení rodinné situace nevedla k zlepšení a šance, kterou manželovi dala, zůstala nevyužita. Ve spolupráci s Intervenčním centrem podala návrh na prodloužení vykázání.

V tomto období podala návrh na rozvod a na úpravu poměrů k nezletilému synovi. Rozhodla se i pro psychologickou podporu, ve spolupráci s psychologem postupně zpracovávala psychické důsledky dlouhodobého násilí, vyrovnávala se s rozpadem vztahu a s následnými dopady na všechny aktéry,“ dodává Chomová.

Podle ní bylo důležité, že klientka byla schopna a ochotna opět požádat o pomoc, navzdory obavám, že podruhé ji už nebude nikdo ochotný věřit a pomáhat. Policie má právo vykázat i opakovaně a Intervenční centrum je připraveno pomoct situaci řešit ve všech případech.