8°C.JPG)
Naštěstí ale jde jen o cvičení, při kterém Útvar rychlého nasazení (URNA) osvobozoval figuranty z rukou teroristů.
Neprovokovat. To je jediné, co člověk, který by měl tu smůlu a stal se rukojmím, může v takové situaci dělat. „Je to ohromný nápor na psychiku,“ říká pro náš týdeník Libor Lochman, šéf URNA, a dodává, že je zcela zbytečné hrát si na hrdinu. Agresora dráždí hysterie, ale i třeba oční kontakt. „Lidé by se měli snažit být šedou myší, poslouchat byť i sebenesmyslnější pokyny, protože v tu chvíli o nich rozhoduje terorista. A ten se s vámi mazlit nebude - vytáhne si vás z davu a zastřelí.“
V divadle Na Fidlovačce, kde cvičení probíhalo, byli herci plus 510 statistů, kteří všichni věděli, že to je „jen hra“. A přesto, když v polovině představení vtrhli do hlediště „teroristé“, zamávalo to skoro se všemi. „I chlapům, kteří se ještě prvních pár minut usmívali, se opravdu doslova rozklepala kolena, že nemohli ani stát, a zbledli jako křída, když si pro ně přišel „agresor“ a naznačil jim, co s nimi udělá. A několik osob jsme museli z divadla vynést, protože zkolabovaly,“ uvádí příklad psychické náročnosti byť jen cvičného zásahu pro obyčejné lidi Lochman.
V polovině září měla URNA během týdne hned tři akce. Naštěstí všechny cvičné, protože žijeme v zatím relativně klidném regionu. Kromě divadla na Fidlovačce to byl únos autobusu a útok na slapskou přehradu. „Bohužel doba je hrozná, nebezpečí teroristických útoků roste,“ přiznává Lochman s tím, že nejsme jako národ mentálně vůbec připraveni na brutalitu, která zachvátila například Blízký východ.
URNA nezasahuje jen v případech teroristických útoků nebo únosu osob či dopravních prostředků, ale také se podílí na ochraně nejvyšších státnických návštěv, jako byl například pobyt amerického prezidenta Baracka Obamy, nebo při nejrůznějších summitech. K mediálně nejznámějším akcím patří např. v r. 2000 zadržení Jiřího Kajínka, který utekl z Věznice Mírov, nebo v roce 2012 zadržení Davida Ratha s krabicí od vína, ve které měl údajný úplatek 7 000 000 Kč.
.jpg)
