Nejnebezpečnější pražské křižovatky. Jsou nejčastějšími viníky nehod mobily?

Jan Bělohubý

V rámci republiky je v metropoli nejvíce nehod, myšleno při střetech aut s chodci, náklaďáků i tramvají s chodci. Držíme toto nelichotivé prvenství už několikátý rok po sobě a v Praze také umírá nejvíce chodců. Samozřejmě, toto vysoké procento smrtelných úrazů je dáno velikostí města a hustotou provozu, ale přesto by se s tím dalo něco dělat.
Základními pravidly pro naší bezpečnost při pohybu po komunikacích, které se učíme už od školních let, je se před vstupem do vozovky rozhlédnout, přecházet jen na zelenou a pokud možno po přechodu pro chodce. Ruku na srdce, kdo z nás to ale každý den dělá? Támhle si cestu zkrátíme přes tramvajové koleje, onde přebíháme rychle ještě na červenou. Oboje se při nešťastné souhře okolností může stát naší přímou vstupenkou do ráje či pekla… A navíc se k těmto nejčastěji porušovaným pravidlům přidal fenomén poslední doby, který postihuje především mladší ročníky – oči upřené do mobilu a sluchátka v uších. Smrtící koktejl…

113 zbytečných křížů

Česká asociace pojišťoven proto v sedmi krajských městech spustila kampaň, kdy se u chodníků u hlavních křižovatek postupně objevují obrysy postav a stylizované pomníčky, doplněné hashtagem #113. Ten symbolizuje počet usmrcených chodců při dopravních nehodách za loňský rok. Partnery kampaně jsou Policie ČR a BESIP. Jde o pojišťovnami iniciované #nepozornostzabiji.  „Takové chování podle průzkumu přiznávají celé dvě třetiny chodců ve věku od 18 do 44 let. U dětí a mladistvých toto číslo může být patrně ještě vyšší,“ říká ke kampani Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven. Kritická místa nehod bývají často na hlavních křižovatkách uvnitř velkých měst. Jen v těchto sedmi městech došlo za posledních šest let k celkem 7 421 nehodám s účastí chodce.

Kde mít oči na šťopkách?

Časopis Naše Praha má od policie k dispozici rovněž místa a úseky s největším počtem nehod chodců v metropoli. Statistika je sice staršího data, ale výčet lokalit se bohužel v policejních statistikách o nehodovosti příliš nemění.  Na která místa a křižovatky si tedy musíte dát v hlavním městě pozor? Jana Želivského od ulice Malešická po ulici Jeseniova, Novodvorská od Vavřenovy po Zálesí, Mánesův most od Letenské po ulici Křížovnickou, Křížovnická od Kaprovy po Smetanovo nábřeží, Příkopy od Panské po Prašnou bránu, Ječná od Karlova náměstí po Štěpánskou, Jana Želivského od Koněvovy po Jeseniovu, Na Strži - Antala Staška, Plzeňská od Za opravnou po Makovského, Evropská od Gymnazijní po Vítězné náměstí a Českomoravská od Balabenky po Harfu. Datlovat do mobilu či si jen prohlížet zprávy za chůze vám může přivodit těžký úraz zejména na křižovatkách Ječná / Sokolská, náměstí I. P. Pavlova / Legerova, Jugoslávská / Bělehradská a Spálená / Národní. Na křižovatce Kolbenova a Kbelská se nezdá být na první pohled žádný problém, prostě dvě ulice se zde kolmo protínají. Problémy si tu řidiči dělají sami. „V Praze se často jezdí tak, že když padá červená, tak se to mnozí ještě snaží na poslední chvíli projet. A naopak řidiči se rozjíždí už v okamžiku, kdy se na semaforu objeví oranžová. Jenže křižovatky na to nejsou dimenzované, řidič se má opravdu rozjet až na zelenou,“ uvedl Roman Budský. O dost složitější je to na I. P. Pavlova: více jízdních pruhů, křížení s tramvajovými kolejemi a chodci. Dopravní expert o řidičích, kteří nezvládají projetí z Ječné do Legerovy, říká: „Tam dělají mnoha řidičům problém jízdní pruhy. Při odbočování by totiž měli zůstat v tom svém, mnoho jich ale přejíždí. Nebo jsou při průjezdu zatáčkou širší, než by měli být.“ Sjezd z magistrály k Bulharu, s navázáním na Husitskou a Seifertovu, je považován za jednu z nejsložitějších křižovatek.

Nerovný souboj: Tramvaje mají kolem přes 25 tun + 10 t plné. Kolik máte vy?

Od ledna 2013 do prosince 2018 statistiky uvádí při kritériu: Druh nehody srážka s chodcem

Statistický přehled o nehodách v Praze

• Pocet nehod celkem                                                                  3984
• Pocet usmrcených osob (stav do 24 hod.)                            90
• Pocet težce zraněných osob (stav do 24 hod.)                     563
• Pocet lehce zraněných osob (stav do 24 hod.)                     3133
  ZDROJ: Statistiky Policie ČR

Nejvíce smrťáků pod tramvajemi

Stará Tatra T3 nasazená 1962 má prázdná 16 tun, nová Škoda T5 ForCity Alfa z roku 2009 dokonce 42 tun! S lidmi o 10 až 12 tun více. Kdo v tom nerovném souboji vždy prohraje? Podívejme se, kde bylo nejvíc mrtvých či těžce zraněných. Podle dopravní policie je to Jana Želivského (od zastávky Ohrada po Nákladové nádraží), tramvaje na Smíchově u centra Nový Smíchov, křižovatka v Edenu po tramvajovou zastávku na Vršovické. Nebezpečí cení zuby během tramvají na Podolské (nejen u plaveckého stadionu), přechod z tramvajové zastávky u Sparty i křižovatka Milady Horákové vs. U Sparty, podél tramvají na Letenském náměstí, Plzeňská i Strakonická, Břevnov mezi Břevnovským klášterem a U Kaštanu, a Bělohorská podél tramvaje – tam letos v lednu to dopadlo dobře, seniora srazila tramvaj, ale záchranářům se po delší době pomocí defibrilátoru podařilo jej oživit. Tramvaji ohrožují víc než nepohyblivé seniory spíš mladé – sluchátka v uších a kapuce přes hlavu je fakt velká hloupost. Fakt velká…

S mobilem v ruce bourají nejčastěji vysokoškoláci

Na nebezpečí trendu za volantem „být stále online“ se dlouhodobě snaží upozornit kampaň České asociace pojišťoven #nepozornostzabíjí. Velká část řidičů zákaz používání mobilů během jízdy zcela ignoruje. Totéž dělají chodci. Podle průzkumu STEM/MARK se telefonátu v autě vzdá pouze necelá třetina vysokoškolsky vzdělaných řidičů, zbytek jich běžně telefonuje. Bourají pak pětkrát častěji než řidiči bez maturity. Větší sklon k používání mobilu za volantem mají také řidiči s vyššími příjmy, kteří si z auta dělají pojízdnou kancelář. „Data průzkumu potvrdila čísla pojišťoven, která ukazují, že nehodu kvůli mobilu za volantem způsobí každé 1038. vozidlo řízené řidičem se základním vzděláním. U řidičů vysokoškolsky vzdělaných je to ale už každé 208. auto,“ upozorňuje Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven, a dodává: „Riziko nehody je tedy u vysokoškoláků s mobilem v ruce za volantem téměř pětkrát vyšší.“ To vyplývá z průzkumu STEM/MARK na vzorku 1 000 lidí.

VŠ je nejhorší, SŠ lepší, bez maturity nejlepší

K telefonování za volantem se přiznávají více než dvě třetiny řidičů s vysokoškolským vzděláním. O něco lépe jsou na tom řidiči s maturitou. Ti za jízdy přijímají hovory v šedesáti procentech případů. Nejzodpovědnější jsou pak v tomto ohledu řidiči bez maturity, kterých za jízdy volá „jen“ polovina. Překvapení? „Nepozornost za volantem, která může být spojena i s přejetím do protisměru, je jednou z nejčastějších příčin nehod. Mnoho řidičů ale pořád nevnímá, jaké riziko manipulace s telefonem představuje a myslí si, že odepsat na zprávu nebo vyřídit hovor zvládnou. To je velký omyl, protože nikdy nevíme, kdy se situace na vozovce změní, vstoupí do ní například chodec nebo vozidlo před námi náhle zpomalí,“ říká Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy ČR. Podle analýzy České kanceláře pojistitelů ženy sice používají mobil za volantem méně často než muži, pokud ho však už do ruky vezmou, riziko nehody  je u nich dvakrát vyšší než u mužů.

„Pokuta za držení mobilního telefonu řidičem je v ČR nastavena poměrně nízko. Zatímco u nás se za tento přestupek platí v příkazním řízení na místě do 1 000 Kč, na Slovensku to může být v přepočtu částka až 3 000 Kč. V Nizozemí a Velké Británii se může vyšplhat k šesti tisícům korun, v Itálii může být telefonujícím řidičům udělen navíc i zákaz řízení na dva měsíce. Je otázka, jak vysoká by pokuta a související opatření musely být, aby české řidiče přiměly ke změně návyků,“ komentuje situaci ředitel služby dopravní policie Policejního prezidia ČR plk. Tomáš Lerch.

„Kampaň Nepozornost zabíjí vnímám jako účinnou především proto, že je zaměřená na emoce a na bezpečnost našich nejbližších, proto věřím, že i upozornění na konkrétní místa smrtelných dopravních nehod a nalepené obrysy postav na vytipovaných místech přivedou k zamyšlení nad vlastní zranitelností každého z nás,“ uvádí republiková koordinátorka prevence Zuzana Pidrmanová z Policejního prezidia ČR.