Na Homolce zavedli novou léčbu srdečního selhání

Zlepšení funkce selhávajícího srdce se docílí zavedením mikroelektrody o rozměrech jeden krát čtyři milimetry do vnitřní stěny levé srdeční komory a implantací generátoru ultrazvuku do mezižeberního prostoru. Obě tyto části spolu komunikují bez spojení vodičem. Právě v tom spočívá největší výhoda nové technologie. „Titanová mikroelektroda sama o sobě není na rozdíl od vodičů zdrojem trombů ani infekce, pacientovi tedy hrozí mnohem méně komplikací," vysvětluje primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce profesor MUDr. Petr Neužil, CSc., FESc.                  

Novinka se dá využít k léčbě pacientů s porušenou synchronií srdečních stahů, to znamená opožděné stahování levé komory za komorou pravou, což bývá celkem častý stav u nemocných se srdečním selháním.  Stimulace obou komor pak dovoluje jejich stahování sladit (tzv. resynchronizační léčba).  Jedna elektroda speciálního kardiostimulátoru je zavedena do pravé komory a druhá elektroda žilním systémem srdečním na povrch levé komory.  Metoda této takzvané biventrikulární stimulace je šancí pro nemocné, kteří by jinak byli kandidáty na srdeční transplantaci.   Nová technologie umožňuje mikroelektrodu zavést přímo dovnitř levé srdeční komory. Odpadá tak riziko vzniku trombů a případné embolie a zmenšuje se riziko vzniku infekce. „Nový systém poskytuje kvalitní fyziologickou stimulaci srdeční komory a rovněž komunikuje s ostatními systémy na podporu srdeční činnosti, které má pacient zaveden," říká profesor Neužil.   Nejdříve chirurgové implantují pacientovi generátor ultrazvukových pulzů pod kůži mezi žebry. Poté zavedou mikroelektrodu z vpichu v třísle cévním systémem pomocí katetru (tenkého vodiče) přímo do levé komory tepennou cestou. Mikroelektroda za několik týdnů obroste tkání, takže není potřeba podávat léky ředící krev. Zákrok se provádí v místním znecitlivění. Celý výkon trvá zhruba hodinu a půl, ale s vývojem technologie se doba provedení bude podle profesora Neužila zkracovat. Součástí systému je i baterie, která je umístěna v podkoží pacienta. Baterie vydrží čtyři až šest let, poté se musí vyměnit.  

Chronické srdeční selhání je novodobou epidemií, počet těchto onemocnění každým rokem roste.  Výskyt v populaci vyspělých zemí je 0,4 až dvě procenta, přičemž vzrůstá až na deset procent u věkové skupiny nad 70 let. V Evropě je ročně nově diagnostikováno půl milionu lidí se srdečním selháním.   Onemocnění je dlouhodobé, dochází při něm ke snížení funkční schopnosti srdce jako pumpy, tím k poruše funkce i dalších orgánů a následným projevům, jako je například dušnost - nejprve při námaze, později i v klidu, únavnost a otoky dolních končetin. Choroba významně zhoršuje kvalitu života nemocných. Nejčastější příčinou srdečního selhání je ischemická choroba srdeční a stavy po srdečním infarktu (50-70 procent) a primární postižení srdeční svaloviny (dilatační kardiomyopatie) ve dvaceti až třiceti procentech.

Dalším významným faktorem rozvoje chronického srdečního selhání je nedostatečně kontrolovaná a léčená hypertenze, stárnutí populace a zvýšený výskyt cukrovky, která vede k postižení srdečních cév.   Odborníci na celém světě zkoumají možnosti, jak srdeční selhání co nejlépe léčit. V ČR existují centra pro léčbu srdečního selhání. Soustřeďuje se v nich i péče o nemocné, kteří jsou doporučeni k přístrojové léčbě. Takové centrum existuje i v Nemocnici Na Homolce. Ročně jím projde na 800 pacientů z celé ČR.  

Kardiologové Nemocnice Na Homolce ve spolupráci se špičkovými zahraničními odborníky se v současné době stále více zaměřují na nové možnosti léčby této závažné choroby.  Proto v poslední době realizovali již řadu světově unikátních výkonů, které byly součástí mezinárodních studií. Letos na jaře začali léčit diastolické srdeční selháním vytvořením otvoru v přepážce srdečních síní a o několik měsíců dříve provádět ve spolupráci s multidisciplinárním týmem katetrizační operace dvojcípé chlopně, která kromě zmenšení rozsahu chlopenní nedomykavosti vede ke zlepšení srdečního selhání. V Kardiocentru Na Homolce unikátně použili také zákrok určený ke zmenšení dutiny rozšířené levé komory, kterému se říká remodelace. Na konci roku 2012 začali se zaváděním kardiostimulátoru přímo do srdce a předtím v červnu implantovali pacientovi speciální stimulátor pro zlepšení činnosti selhávajícího srdce.