8°C
Za dohledu televizních kamer a fotoaparátů novinářů se na cvičišti ÚAMK v Praze uskutečnil test brzdění při různém druhu obutí. Jeden řidič se ve voze Škoda Octavia při rychlosti 50 km/h za přesně stanovených podmínek snažil na co nejkratší dráze zastavit vůz v různém obutí.
Celý test začal za použití vhodného sportovního obutí – brzdná dráha byla dlouhá 12,4 metru. Následoval test v těžších pracovních botách. Brzdná dráha byla o bezmála rovný metr delší. Na dráze delší ještě o 80 centimetrů zastavila řidička, která měla obuty střevíčky na vysokém podpatku. O celé 2,1 metru dále se podařilo zcela zabrzdit vůz, který muž řídil bos. Přibližně stejný byl výsledek, když naopak měl řidič nazutou společenskou obuv s hladkou podrážkou. A nejhorší byl výsledek, jakmile testovací řidič použil gumové letní pantofle bez pevné paty s klouzající plochou pro chodidla.
Rozdíl mezi nejlepším a nejhorším výsledkem byl asi 4,5 metru. Dá se tedy konstatovat, že v případě, kdy má řidič vhodnou obuv, zastaví před přechodem, ovšem se žabkami nemusí včas zabrzdit, a tudíž v reálném provoze ohrozil nebo zranil chodce.
Zcela stejný byl výsledek i u jezdce na motocyklu o objemu 600 kubických centimetrů, který v rychlosti 35 kilometrů v hodině absolvoval stejný test. V žabkách, místo v motorkářské pevné obuvi, zastavil dokonce na dráze o zhruba 8,5 metru delší.
Jednoznačně se tedy ukazuje, že je na místě na bezpečnost vlastní, spolucestujících a ostatních účastníků silničního provozu dbát i tím, že nebudeme v létě při řízení motocyklu nebo automobilu řídit v obutí bez pevné paty, s hladkou podrážkou, měkkých střevíčcích či dámských botách s vysokým podpatkem.
Policie může udělit pokutu za nevhodné obutí spíše k přihlédnutí k zásadě způsobilosti řidiče k řízení motorového vozidla, a to ve výši až 2 tisíc korun.
.JPG)
.jpg)
