8°C
„O tom, kdo si pořídil koně, kdo na něm jezdí, nebo o tom, kdo z něj spadl, slyším každou chvíli. Moje dobrá kamarádka se zabila po pádu z koně, neteř mého přítele také takto ztratila život – spadla z koně, a ten ji pak ještě velký kus za sebou táhl za nohu, zachycenou ve třmenu,“ říká doktor Chrobok. „Během jednoho víkendu jsem nedávno operoval hned dvě ženy, které si při pádu z koně rozdrtily páteřní obratle. Stále mluvím o ženách, protože se mi ještě nestalo, že bych musel ošetřovat z koně spadnuvšího muže.“
Co hrozí při pádu z koně
Nejohroženější jsou při pádu z koně krční nebo bederní část páteře, málokdy si ženy poraní páteř v hrudní části. Záleží na mechanismu pádu:
- Pokud žena přeletí přes koně při jeho prudkém zastavení a dopadne na hlavu, nebo pokud se při jízdě prudce udeří do hlavy o větev, hrozí posun nebo zlomení krčního obratle, případně zhmoždění páteře. Tato poranění jsou vysoce riziková, protože při současném poškození míchy, probíhající v těchto místech páteřním kanálem, hrozí úplné ochrnutí.
- Jezdkyně naštěstí většinou padají na hýždě nebo na bok a zraněna pak bývá bederní páteř. Pokud by byla zasažena i mícha, je nebezpečí ochrnutí dolní poloviny těla.
Co zmírní následky pádu
Jednoznačně to jsou ochranné pomůcky, tedy jezdecká přilba a speciální pás, chránící páteř.
Pád může mít menší následky i v případě, že jezdkyně spadne do měkčího materiálu, který zmírní náraz - nejbezpečnější je asi písek na jezdeckých tréninkových okruzích.
Příznaky zlomených obratlů
Pokud je bolest po pádu slabá a nijak nebrání v pohybu, obvykle se jedná jen o naražení. Poranění bederních páteřních obratlů se projevuje silnou, intenzivní, krutou bolestí v zádech, která, pokud se postižený může hýbat, činí přesto pohyb téměř nemožným. Podobně zlomeniny krčních obratlů vyvolávají obrovskou bolest za krkem, na šíji i mezi lopatkami, která může vystřelovat do hlavy, ramen, rukou, někdy se objevuje mravenčení v prstech (tzv. parestezie).
„Existují lidé, kteří mají zúžený páteřní kanál, ať už geneticky, nebo sekundárně vlivem degenerativních procesů v páteři. Ti jsou náchylní ke zhmoždění, neboli kontuzi míchy i při banálních úrazech páteře,“ doplňuje doktor Chrobok. Může se u nich proto stát, že i po nezávažném pádu na krátký čas – třeba jen po dobu pěti až deseti sekund – ochrnou, protože dojde ke krátkodobému funkčnímu přerušení míchy. Poté se hybnost obnoví a tito lidé okamžitě začnou pociťovat mravenčení v prstech.
První pomoc po úrazu páteře
I když jezdkyně po pádu z koně na hýždě či bok může přes silnou bolest hýbat nohama a pravděpodobně by vstala a mohla nastoupit do auta, lékařskou pomoc je jí třeba zajistit jiným způsobem. „Musí se počítat s tím, že může být zlomený nebo i na mnoho částí rozdrcený bederní obratel. Kostní úlomky z něj by se při jakémkoliv pokusu o pohyb, sed či chůzi mohly posunout do páteřního kanálu a utlačit či nevratně poškodit míchu,“ varuje před horlivým laickým odvozem do nemocnice doktor Chrobok. Poraněnou jezdkyni je třeba nechat co nejpohodlněji ležet na zemi na místě pádu a přivolat záchrannou zdravotní službu.
Platí, že pokud pacienta se zraněnou páteří zachraňují laici, měli by jej na lehátko přenášet čtyři, aby ho zvedli „jako jeden kus“ a zamezili pohybům páteře. Profesionální záchranáři jsou vybaveni speciální podložkou, kterou pod pacienta podsunou a na ní ho již ve dvou přemístí na vzduchem naplněné lůžko.
V případě podezření na zlomení krčního obratle je rovněž nutné okamžitě fixovat krční páteř a volat záchrannou zdravotní službu.
Jak probíhá odborná zdravotní první pomoc
Sanitka odváží zraněnou jezdkyni do nejbližší nemocnice, která má úrazové oddělení, ortopedii či chirurgii. Tady provedou rentgenové a CT vyšetření, jež mají určit typ poranění. V nemocnicích, kde páteře neoperuji, nedokážou lékaři odhadnout, zda se jedná o stabilní zlomeninu (kterou by bylo možné léčit i konzervativně), nebo zlomeninu nestabilní, vyžadující operační řešení. Proto kontaktují některé z 18 páteřních center, splňujících kriteria České spondylochirurgické společnosti pro provádění operací a stabilizací páteře. K tomuto kontaktu slouží takzvané metropolitní PACS, jejichž prostřednictvím elektronicky odesílají do specializovaného centra snímky poraněné páteře. Páteřní chirurg se na ně podívá, telefonicky pak s lékařem, který přebral od záchranné služby zraněnou jezdkyni, konzultuje její klinický zdravotní stav. Poté rozhodne, jestli je třeba pacientku přesunout do specializovaného centra k operaci a jak je tato operace naléhavá (zda stačí převoz sanitkou nebo raději vrtulníkem).
Operace zlomenin páteřních obratlů
Páteřní chirurgové používají pro stabilizaci zlomenin páteřních obratlů různé implantovatelné systémy, čili fixátory, což jsou šrouby, tyče nebo dlahy, vyrobené obvykle ze slitin kovů, především z titanu. Organismus tyto implantáty až na výjimky dobře toleruje, navíc nejsou překážkou pro případně vyšetření magnetickou rezonancí.
„Stabilizační operace páteře, které zpevňují poraněné obratle, se mohou provádět z přístupu zezadu, k páteři se tedy dostáváme přes záda. Někdy taková stabilizace úplně stačí. Jindy by ale postačovala pouze půl roku či rok, a poté by hrozilo selhání fixátoru. To znamená, že by se ošetřené místo bederní páteře začalo hroutit směrem dopředu – odborně se tomu říká kyfotizace páteře,“ vysvětluje doktor Chrobok. V takových případech páteřní chirurgové pacienty operují ještě jednou buď hned druhý den, nebo nejpozději do týdne od první operace. Tentokrát použijí přední přístup a zpevní páteř i odsud. Zabrání tím pozdním deformitám páteře.
Stejný operační postup se využívá v případech, kdy nebyla zasažena mícha, i v případech současného neurologického postižení. Rovněž pro budoucí vozíčkáře je nutné, aby měli dobře zpevněnou, nehroutící se páteř.
Rekonvalescence a rehabilitace
Již druhý den po stabilizaci páteře jsou pacientky stavěny, čili vertikalizovány. Dostávají u zlomenin krční páteře límec, u zlomenin bederní páteře korzet a začínají chodit. Sezení se v prvních týdnech doporučuje jen na dobu nezbytně nutnou, například na toaletě. Plné sezení je možné čtyři až šest týdnů po operaci, záleží na jejím typu.
Fyzioterapeuti pacientky již v prvních dnech po operaci naučí některé potřebné rehabilitační cviky. Poté pacientky pokračují v rehabilitaci buď za hospitalizace v rehabilitačním zařízení, nebo v domácí péči. Doma cvičí naučené cviky a teprve, když jsou již pohyblivější, nastoupí na ambulantní rehabilitaci. Celková rehabilitace trvá dva až tři měsíce.
PŘÍBĚH JEZDKYNĚ
Denisa koně nezatratí, ale nesedne už na každého
Denisa Palmová trochu tušila, že kůň, na nějž se chystá usednout, není moc klidný, ale neodradilo ji to. Je ve svých 24 letech zkušenou jezdkyní a při studiu vysoké školy se koňům věnuje už čtyři roky. Jako brigádnice na ranči se stará o jezdecký oddíl i o klienty, kteří se sem přicházejí jízdu na koni učit. Navíc sama závodí ve westernové drezuře nebo v rodeu. V té chvíli, kdy nasedala na mladého, tříletého koně, tedy neměla důvod si nevěřit, že to zvládne. Už velice dlouho přeci nespadla a na koni se jí nikdy nic vážného nepřihodilo…
„Přijeli jsme od nás ze severních Čech do Libomyšli u Berouna, kde jsme měli na výcvik ustájeny dva mladé, tříleté koně. Ten, na němž jsem se pokusila na jízdárně jet, se prý vzpouzel celé předešlé dva měsíce. Když jsem si ho chtěla vyzkoušet, asi se mu to moc nelíbilo, běhal a vyhazoval. Spadla jsem z něj do strany a dopadla na zadek a na bok,“ vypráví Denisa čtvrtý den po operaci v Nemocnici Na Homolce, kam ji přivezli s rozdrceným obratlem v bederní páteři. Možná mohla dopadnout i hůř, ale naštěstí se jí úraz stal v pískové jízdárně, takže náraz nebyl tak tvrdý. „I když jsem tušila, že je kůň temperamentní, šla jsem do toho. Teď lituji, ale nic s tím už nenadělám,“ krčí rameny.
Po pádu Denisa okamžitě cítila bolest v bedrech. Myslela, že se jí tam jen něco skříplo a za chvíli to povolí. „Ještě jsem se smála, že tam ležím jako chcípák,“ vypráví mladá jezdkyně. Jenže po chvíli se jí už moc nedařilo hýbat, natož se postavit. Kamarádi s ní naštěstí nic nedělali, nechali ji ležet a zavolali sanitku. Ta Denisu odvezla do nemocnice v Hořovicích a odsud ji po důkladném vyšetření poslali do pražské Nemocnice Na Homolce. Ještě týž večer ji páteřní chirurg MUDr. Jiří Chrobok, PhD. operoval: „Denisa měla roztříštěný první bederní obratel a naštěstí nebyla zasažena mícha. V jejím případě stačila jedna operace, při které jsme její páteř stabilizovali za pomoci implantátu a čtyř šroubů. Hned druhý den se mohla postavit a začít cvičit sed i chůzi,“ vypráví lékař. Po týdnu byla Denisa propuštěna domů a čeká ji rehabilitace. Do dvou až tří měsíců si zase bude moci sednout na koně.
„Koně nezatratím, budu jezdit dál, ale už jen na těch, které znám,“ je přesvědčena Denisa. Určitě se na koně nikdy neposadí bez ochranného páteřního pásu a bez přilby. A bude doufat, že se jí další podobný pád vyhne. Ten jeden podle jejích slov úplně stačil.
.JPG)
.jpg)
